|
|
Migrace jeseterovitých ryb - přehledová studie
GERŽA, Lukáš
Přehledová studie Migrace jeseterovitých ryb se ve své úvodní části zaměřuje na seznámení se s migrací ryb jako takovou, na systematické rozdělení migrací a hlavní faktory, které migraci ovlivňují. Podobně jako u jiných migrujících ryb představuje pro jesetery největší hrozbu ztráta přirozených stanovišť a neprostupnost vodních toků. V dnešní době je kladen velký důraz na ochranu jeseterů a neopomenutelnou součástí jsou záchranné projekty, které jsou buď globálního nebo oblastního rozsahu. Ty jsou mimo jiné vlajkovou lodí za zlepšením situace, co se překonávání příčných překážek týče, tím dochází ke zdokonalování, obnově a stavbě nových funkčních rybích přechodů, kterými se tato studie okrajově také zabývá. Pro správné navržení a funkčnost rybích přechodů je potřeba znát jak biologii, tak ekologii jeseterovitých ryb, které jsou v této práci detailně popsány. Tato studie obsahuje obecné informace o charakteristice čeledi Jeseterovití a zaměřuje se na dva rody spadající do této čeledi, kterými jsou jeseteři a vyzy. Velkou část celé práce tvoří výběr jedenácti druhů jeseterů, u kterých je popsána reprodukční migrace, požadavky na výtěrová stanoviště a jsou zde zaznamenány také konkrétní místa (trdliště), kde se jeseteři v historii, či v dnešní době stále přirozeně reprodukují.
|
|
|
Vývoj a dynamika palatální a faryngeální dentice u jesetera malého
Novotná, Štěpánka ; Soukup, Vladimír (vedoucí práce) ; Oralová, Veronika (oponent)
Dentice je zásadní inovací obratlovců vykazující jak ohromnou morfologickou diverzitu, tak i rozdílné udržování či nahrazování funkčních zubů. Většina dnešních obratlovců nahrazuje zuby pomocí hluboce invaginovaného epitelu, tj. následné dentální laminy, díky přítomnosti zubních kmenových buněk. Nicméně, u některých časně divergujících linií paprskoploutvých ryb (Actinopterygii) dochází ke vzniku nových zubních zárodků z přilehlého povrchového epitelu bez přítomnosti následné dentální laminy. Zda jsou oba typy vývoje dentic obratlovců srovnatelné a zda se na náhradě zubů podílejí obdobné zubní kmenové buňky, není doposud dostatečně zhodnoceno. Tato diplomová práce si klade za cíl popsat vývoj palatální a faryngeální dentice u zástupce časně divergující linie paprskoploutvých ryb, jesetera malého (Acipenser ruthenus). Dentice jesetera je poměrně dynamická. Zuby jsou nahrazovány bez následné dentální laminy, avšak tato náhrada vykazuje podobné znaky, které byly popsány u obratlovců s následnou dentální laminou. Marker zubních kmenových/progenitorových buněk, Sox2, se nachází ve vnějším zubním epitelu předcházejícího zubu poblíž přilehlých chuťových pohárků, což koreluje s přítomností tzv. "label-retaining cells". Buňky vzdálenější od tohoto místa naopak vykazují proliferační charakter a přítomnost...
|
|
|
Polyspermie u jeseterů dává vzniknout životaschopným mozaikám
IEGOROVA, Viktoriia Barativna
Kapitola 1 (Obecný úvod), Kapitola 2 (Polyspermie u jeseterů dává vzniknout životaschopným haploidním/diploidním mozaikám), Kapitola 3 (První důkaz vzniku životaschopného potomstva od tří mezidruhových rodičů u jesetera), Kapitola 4 (diskuse, shrnutí v angličtině, shrnutí v češtině, poděkování, seznam publikací, plán školení a supervize během studia, životopis). Práce je psána v angličtině, obsahuje 71 stran. Výsledky byly publikovány ve dvou vědeckých časopisech. Aktuálnost tématu práce: Většina jeseterů je kriticky ohrožena. Zároveň se jedná o producenty nejdražšího potravinářského produktu - černého kaviáru. V současné době je obnova a uchování jeseterů závislá na umělé reprodukci v líhních. Ovšem způsob oplození není zcela jasný: monospermie, fyziologická nebo patologická polyspermie? Kromě toho se v posledních desetiletích věřilo, že díky umělému oplodnění se mohou objevit atypicky se dělící embrya (3, nebo 6 buněk), které uhynou před fází vykulení nebo se někdy vyvíjejí s různými malformacemi a hynou v prvních dnech života. Atypicky se dělící embrya, jejich původ a vzhled nebyly zatím dobře studovány. Výzkum aspektů oplození u ekonomicky významných a ohrožených ryb je velice důležité. Studium hybridizačních schopností u jeseterů vyžaduje pozornost, protože hybridizace hraje důležitou roli při vývoji jeseterů. Účelem studie bylo nalézt způsob oplození u jeseterů (monospermie/polyspermie); porozumět důvody vzniku atypického dělení buněk vznikajícího během umělé reprodukce; prozkoumat, zda se atypicky dělící embrya mohou vyvíjet do fáze příjmu potravy, analyzovat jejich ploidní úroveň; klasifikovat typy atypického dělení a jejich četnost; prozkoumat plasticitu hybridizace u jeseterů, vytvoření prvního mezidruhového hybrida vzniklého ze tří rodičů. Novost a vědecká originalita: V tomto výzkumu byly nalezeny dva způsoby oplození u jeseterů: fyziologická polyspermie (oplození typické pro ocasaté obojživelníky) a karyogamie s dodatečnou plasmogamií (produkuje životaschopné mozaiky s atypickým dělením ve stádiu 2-4 buněk a různými ploidními úrovněmi). Prováděný výzkum je důležitý pro vyvarování se negativnímu vlivu při chovu areitrodukčních programech jeseterů v důsledku nekontrolovaného oplození a vytvoření polyspermních mozaik vypouštěných do volné přírody, což může způsobit objevování jeseterů s nepravidelnou ploidií a vyvolat škodlivé genetické účinky na populace jeseterů. Nicméně polyspermní mozaiky, které byly objeveny v této studii a jejich snadný způsob produkce, mohou být použity jako přínosný nástroj pro rychlé vytváření klonálních linií u jeseterů. V této studii bylo prokázáno, že aplikace pouze jedné části těla (krev, ocas apod.) pro určení ploidní úrovně neposkytuje úplný pohled na skutečnou ploidii studovaného jedince. Byla popsána velká schopnost hybridizace a plasticita u jeseterů. Bylo možné vytvořit první životaschopné mezidruhové hybridy od tří rodičů.
|
|
|
Značení a izolace primordiálních gonocytů jeseterů
DVOŘÁK, Matěj
Primordiální gonocyty (PGC) u některých živočichů, včetně ryb vznikají po oplození v extragonádálním místě z maternálně děděné zárodečné cytoplazmy a během embryogeneze migrují do oblasti budoucích gonád, kde diferencují do gamet. Tvorba a migrační vzory PGC byly studovány u několika modelových druhů zvířat a je známo, že tyto vzory od sebe liší. Jeseteři patří do třídy paprskoploutvých ryb (Actinoptergii), u které je fylogenetická pozice jeseterů mimo skupinu kostnatých ryb a navíc se vývojový vzor jeseterů podobá více obojživelníkům než kostnatým rybám. Touto studií jsme vyvinuli injekační techniku pro vizualizaci PGC jeseterů pomocí GFP nos1 3'UTR mRNA. U jesetera malého (A. ruthenus) jsme zjistili, že jsou PGC specifikovány ve vegetativním pólu embrya. Následně na to jsme popsali migrační trasu PGC. Vzniklé PGC aktivně migrovaly na žloutkově buněčnou hmotu, žloutkovou rozšířeninu a pak byly pasivně přesunuty do gonadální brázdy. Tato studie je důkazem o tom, že jsou PGC specifikovány maternálně děděnou zárodečnou plazmou, nacházející se ve vegetativní části embrya. Způsob specifikace PGC u jeseterů byl podobný žabám, ale migrační vzorec se podobal kostnatým rybám. Dále se nám pro další potřebné studie povedlo úspěšně izolovat PGC.
|
|
|
Molekulární aspekty mezidruhové hybridizace jeseterovitých ryb ve vztahu k polyploidii a in situ konzervaci
HAVELKA, Miloš
Jednotlivé druhy jeseterů (nadřád: chrupavčití, řád: jeseteři) vykazují výraznou disjunkci areálu svého rozšíření na severní polokouli. Jejich potravní specializace, morfologie, evoluční historie a také status kriticky ohrožených druhů, v některých případech dokonce druhů na pokraji vyhynutí, dělá z jeseterů a veslonosů jednu z nejzajímavějších skupin obratlovců na naší planetě. Mimoto, ploidní diverzita jeseterovitých ryb, reprezentovaná druhy s ~ 120 chromozómy, 240 ? 270 chromozómy a jedním druhem s ~ 360 chromozómy v jádrech svých buněk, poskytuje unikátní model pro studium evolučních procesů jdoucích skrze celogenomové duplikační události. Jeseterovité ryby jsou také notoricky známé pro svoji výraznou náchylnost k mezidruhové hybridizaci, která může mít za následek tvorbu hybridů s různými úrovněmi ploidie. Všechny tyto skutečnosti dělají ze studia genetiky a cytogenetiky jeseterovitých ryb prosperující, ale také obtížnou oblast vědeckého poznání. V této práci byl za pomoci zvolených molekulárních márkrů studován význam celogenomových duplikačních a funkčně redukčních událostí v evoluci jeseterů, jejich ploidní úrovně a ploidní vztahy uvnitř tohoto řádu chrupavčitých ryb. Dále byl studován původ abnormálních ploidních úrovní jeseterovitých ryb a také vzor segregace mikrosatelitních alel při mezidruhové hybridizaci polyploidních druhů jeseterů. S ohledem na všechny předpoklady a pozorování popsané v této studii jsme dopěli k závěru, že evoluce jeseterovitých ryb je stále dynamicky probíhající proces, který může probíhat skrze allopolyploidizační stejně tak jako autopolyploidizační události.
|
|
|
Kvalitativní a kvantitativní charakteristika spermatu polyploidních jeseterů (Acipenseridae)
KAŠPAR, Jan
Jeseteři jsou zástupci polyploidních ryb tj. mají zmnožené celé sady chromozómových sad. V rámci této práce se jednalo o jesetera malého (Acipenser ruthenus) jako zástupce evolučně tetraploidních jeseterů (4n) a o jesetera sibiřského (Acipenser baerii) jako zástupce evolučně oktaploidních jeseterů (8n). Byly porovnány relativní kvantitativní hodnoty a % živých spermií, jakožto zástupce kvalitativních hodnot. Současně s rozdíly v ploidních úrovních byl porovnáván účinek 4 stimulačních preparátů(CPE, Ovopel, GnRHa25 a GnRHa75). Další částí bylo porovnání unikátního zástupce dodekaploidního (12n) jesetera sibiřského. Všechny výsledky jsou podpořeny statistickým výpočtem za použití programu Statistika 6cz, konkrétně analýzy variance, Fischerovým LSD testem na hladině významnosti ? = 0,05.
|
|
|
Lokalizace Balbianiho cytoplasmy jako prekurzora primordiálních gonocytů u jiker jesetera během oplození
DVOŘÁK, Matěj
Oocyty mnoha organismů, včetně ryb obsahují tzv. zárodečnou plasmu, což je maternálně děděný determinant zárodečných buněk. Nedávno byla zárodečná plazma v útvaru Balbaniho cytoplasmy previtelogenních oocytů popsána také u jesetera. Ta obsahuje prekurzory zárodečných granulí tzv. nuage. Zárodečné granule se během embryonálního vývoje objevují jako součást primordiálních gonocytů (PGC) a podle některých studií hrají roli při jejich vzniku. PGC jsou embryonální buňky, ze kterých se v průběhu ontogenéze diferencují gamety. Mají tedy potenciál přenášet genetickou informaci do dalších generací. PGC nebo později spermatogonie tedy mohou být hodnotné pro genové banky a kryoprezervaci, především prostřednictvím produkce gamet získaných chimerizací zárodečných linií. Prvním krokem pro úspěšnou transplantaci PGC je jejich vizualizace. Ta se provádí většinou injikací GFP (green fluorescent protein) mRNA konjugovaného s mRNA specifickou pro buňky zárodečné linie, tak jako vasa nebo nanos, do oblasti lokalizace prekurzorů PGC (nuage) co nejdříve po fertilizaci jikry. Elektronová mikroskopie v této studii odhalila tři hlavní obaly jikry (nejsvrchnější alveolární vrstvu, dále vrstvu zona radiata externa a nejspodnější vrstvu zona radiata interna), vrstvu alveolárních granulí u neoplozených jiker a perivitelinní prostor u oplozených jiker; dále pak zárodečnou plasmu s nuage, která byla rozptýlena pouze ve vegetativním pólu ovulované jikry jesetera. Tento poznatek nám umožní nasměrování injikace GFP fluorescenční sondy do oblasti prekurzorů PGC jikry jesetera a tím i jejich značení a transplantaci. Při pozorování jsme navíc během bobtnání jikerných obalů zaznamenali tvorbu volného meziprostotu mezi vrstvami zona radiata externa a zona radiata interna. Jikry jeseterů mají pro injikaci pomocí skleněné kapiláry příliš silné obaly. Oddělením části jikerných obalů (alveolární vrstvy a zona radiata externa) pomocí pinzet, může být injikace sondy usnadněna.
|
host ::
RSS.